ProjektSoft skillsPředměty na MUKurzy na MULiteratura na MU

 

Emoční inteligence

Komunikační dovednosti

Prezentační dovednosti

Schopnosti spolupráce

Řešení problémů a konfliktů

Inovativní schopnosti

Řídící a vůdčí schopnosti

Time management

Schopnosti sebeřízení

 

Schopnosti vést sám sebe


V této kapitole jsou popsány ty schopnosti, které člověku pomáhají k rozvíjení se ve všech schopnostech, které již byly popsány. Jak jste si již mohli všimnout, všechny soft skills se více či méně propojují
a navzájem spolu souvisí. Měkké dovednosti jsou o poznání sebe sama a využití svého potenciálu a chuti na sobě dále pracovat a o tom je i tato kapitola.


4. 9. 1 Zdravé sebevědomí


Sebevědomí je vedle empatie základem zdařilé komunikace a soužití s lidmi. Ten, který sám sebe nepřijímá, může jen stěží rozvíjet své empatické schopnosti.

Být zdravě sebevědomý znamená vědomě vnímat sám sebe, tedy své tělo, své pocity, své emoce, znát své silné a slabé stránky, být si vědom svých hranic, ale i možností v oblasti tělesné, duševní i duchovní. Sebevědomý nemusí vždy být ten, který se tváří sebejistě. Důležité je, zda je člověk sám se sebou srovnaný. Sebevědomý člověk dokáže i ostatní přijít takové, jaké jsou. (1)


4. 9. 2 Disciplína, sebeovládání, vytrvalost


„Disciplína je schopnost ovládat vlastní pocity a jednání tak, že dokážeme důsledně dosáhnout cíle.“ (2) Je potřeba ovládnout tyto vlastnosti: roztržitost, nutnost okamžitého požitku, ztrátu motivace atp. Pokud tyto vlastnosti získají velký prostor, vede to člověka k nedostatku vytrvalosti. Lidé s nedostatkem sebedisciplíny mají spoustu rozdělaných úkolů a ještě více nerozdělaných, které mají pouze v hlavě. Také potřebují ihned po nějakém výkonu odměnu a mají problémy se soustředěním se na věc, kterou právě dělají. (3) Bez systematického pracování na svých cílech člověk nedosáhne úspěchu, proto je důležité cvičit a zlepšovat svou sebedisciplínu.

„Sebeovládání je schopnost projevovat vlastní emoce přiměřeně dané situaci.“ (4) Je potřeba ovládnout tyto emoce: závist, žárlivost, ješitnost, samolibost, přílišnou zvědavost atp. Základem sebeovládání je zdravé sebevědomí, jelikož jistější lidé jsou stabilnější. Aby se člověk mohl lépe ovládat, je potřeba, aby věnoval dostatek pozornosti svým pocitům (5) a snažil se je svou vůlí dostat je pod kontrolu.

Vytrvalost je předpokladem úspěchu. Pokud se člověk vzdá při prvním nezdaru, nikdy se úspěchu nedočká. Vytrvalost souvisí s odloženou odměnou, tedy schopností vytrvat a na odměnu si počkat.


4. 9. 3 Schopnost prosadit se


Přiměřeně se prosadit znamená přesvědčit, ne přemluvit, ani nutit. (6) Schopnost prosadit se souvisí se sebeprezentací.(7) Pokud se člověk chce prosadit, je dobré, aby si stanovil cíle a snažil se hájit svá stanoviska věcně (soustředil se na fakta). Pokud se mu bude zdát, že ho partneři nevnímají, měl by jim sebevědomě tyto své pocity sdělit a snažit se zachovat klid a trpělivost. (8)


4. 9. 4 Adaptabilita


Adaptabilitou je v oblasti soft skills míněno rychlé přizpůsobení se podmínkám, do kterých člověk vstupuje nebo které se kolem něj vytvářejí. Neznamená bezmyšlenkové přizpůsobení se, spíše schopnost na podmínky reagovat a umět se v nich zorientovat, zapadnout do nového kolektivu, orientovat se v nových trendech svého oboru i oborech příbuzných atp.


4. 9. 5 Schopnost přijímat kritiku


Většina lidí, pokud jsou kritizováni, vztahují kritiku ke své osobě a nevztahují ji na své chování v určité situaci, proto se také často ospravedlňují. Důležitým faktorem je, kdo člověka kritizuje. Pokud si kritika váží, je schopen jeho kritiku přijmout, pokud ne, tak kritiku nepřijímá. Když už je člověk kritizován, je dobré, aby naslouchal svému kritikovi, neskákal mu do řeči, neospravedlňoval se, pokládal otázky, které povedou k porozumění, promyslel si, které části kritiky je ochoten přijmout, a poté vnitřně nebo nahlas svému kritikovi poděkoval. (9)

Pokud je člověk schopen přijmout pravdivou kritiku, získává možnost dále se rozvíjet.


4. 9. 6 Asertivita


Jednání asertivně je jedna z komunikačních technik, zařadila jsem ji ovšem do této kapitoly, jelikož začít jednat asertivně je spíše změna, která musí proběhnout v samotném člověku, je to jakýsi jiný pohled na komunikaci s druhými lidmi.

Existuje 10 asertivních pravidel, které zní (10):

  1. Máte právo sami posuzovat své chování, myšlenky, emoce a nést za ně a za jejich důsledky odpovědnost.
  2. Máte právo nenabízet žádné výmluvy či omluvy, ospravedlňující vaše chování.
  3. Máte právo sami posoudit, zda a nakolik jste odpovědní za problémy druhých lidí.
  4. Máte právo změnit svůj názor.
  5. Máte právo dělat chyby a být za ně odpovědní.
  6. Máte právo říci: „Já nevím.“
  7. Máte právo být nezávislý na dobré vůli ostatních.
  8. Máte právo dělat nelogická rozhodnutí.
  9. Máte právo řici: „Já ti nerozumím.“
  10. Máte právo říci: „Je mi to jedno.“


4. 9. 7 Zvládání stresu


Stres je každý environmentální nebo fyzický tlak, který vyvolává odezvu organismu. Ve většině případů stres podporuje přežití, jelikož nutí organismy k tomu, aby se přizpůsobily podmínkám prostředí. Avšak pokud je stres příliš velký, organismus může onemocnět nebo i zemřít. Stres je zvláštní komplexní fenomén dnešní doby, který je ovlivněn moderním životním stylem a technologiemi. (11) Stres se dá také definovat jako stav napětí. (12)

U stresu rozlišujeme distres, který způsobuje nepříjemné pocity a vyčerpává (tlak úkolů, nedostatek času, nejistota) a eustres, který způsobuje příjemné pocity (poznávání, objevování, radost, sexualita). (13) Je tedy potřeba naučit se zvládat distres (14) a umět si přivodit eustres (15).


4. 9. 8 Motivace


Motivace není lidskou vlastností, je výsledkem procesu, který je závislý na těchto faktorech: síla podnětů (naše vnitřní pohnutky a instinkty), vlastní účinnost (vnitřní přesvědčení a schopnost utvářet a prožívat svůj život dle vlastního posouzení), časová perspektiva (určuje, které cíle jedince mají v danou dobu větší nebo menší význam) a emoční inteligence. (16)

Motivace se dá rozdělit na obecnou a specifickou. Obecná motivace se nachází u každého člověka, je to přání něco vytvářet, něčeho dosahovat a něco ovlivňovat. Specifická motivace je motivace konkrétního člověka, který se angažuje pro určitý cíl. Pramení ze subjektivního významu cíle dané osoby a rozhoduje
o vytrvalosti a energii, kterou vynakládá na jeho dosažení. (17)

Dle knihy Jak motivovat sebe a své spolupracovníky jsou pro subjektivní motivaci klíčové (18):

  1. Udržovat napětí a uvolnění v rovnováze (to znamená, že po době výdeje, kdy se soustředíme na plnění svých cílů, musí přijít doma příjmu, kdy nabíráme síly, taková doba se označuje jako relaxace, kterou není dobré podceňovat).

  2. Důvěra ve vlastní síly (pokud člověk nevěří, že může věci okolo sebe aktivně ovlivňovat, nemá důvod si vytvářet cíle a pracovat na nich, proto je potřeba věřit ve své schopnosti).

  3. Rozum a cit musí být v souladu. Lépe se nám pracuje na cílech, se kterými vnitřně souzníme. Pokud děláme věci proti svému přesvědčení, nemůžeme je dělat kvalitně, ani nás nemohou naplňovat.

  4. Časová perspektiva – motiv pro stanovení cílů (na tom, zda jsme orientováni na minulost, přítomnost nebo budoucnost, záleží, na jak dlouho a zda vůbec si stanovíme cíle).

  5. Lidské schopnosti potřebují ke svému rozvoji náležitý prostor. Nejen na motivaci záleží, zda budeme mít úspěch, důležitá je i kvalifikace a prostředí a jeho podmínky, které nemůžeme vždy ovlivnit.


Abychom byli motivovaní, musíme mít stanovené cíle, které jsou v souladu s výše uvedenými klíčovými body. (19)


3 faktory demotivace a jak je pozitivně ovlivnit (20):

  1. Nedostatek sebedůvěry – je potřeba se zaměřit na minulé úspěchy a silné stránky, to nám dodá sebedůvěru a zvýšíme svou motivaci k dosažení dalších cílů.

  2. Nejasné vymezení cílů – nejasné vymezení cílů vzniká většinou z toho, že přemýšlíte o tom, co nechceme, místo toho, co chceme. To bývá nejčastěji proto, že naše myšlení je ovlivněno strachem a obavami. Proto je potřeba si jasně vymezit svůj cíl. Poté se již sami začnou rýsovat další kroky, které je potřeba pro naplnění cíle podniknout.

  3. Nejasná představa o tom, jak cílů dosáhnout – poté, co máme jasně definovaný cíl, je potřeba určit důležité kroky, které k němu povedou, a těmi se zabývat. Pro dosažení cíle musíme dělat ty kroky, které k němu skutečně vedou. Lidé mají často sklon vyplňovat čas úkoly, které nejsou pro splnění cíle důležité, ale těmi se dopředu nedostanou.


4. 9. 9 Proč jsou schopnosti vést sám sebe důležité pro studenty?


Je na rozhodnutí každého, jak na sobě bude pracovat, nebo zda na sobě vůbec bude pracovat. Studenti, kteří se rozhodnou zdokonalovat v soft skills, ale i v jiných činnostech často narazí na nedostatek sebedisciplíny, motivace, příliš stresu atp. Snaha vyrovnat se s těmito problémy a snažit se zlepšit své schopnosti jim přinese velkou konkurenční výhodu v budoucím zaměstnání, ale i mnoho výhod již při studiu. Budou schopni rozplánovat si svůj čas, půjdou za svými cíli a navenek budou působit jako sebevědomé a schopné osoby, což se projeví například u hodnocení ústních zkoušek atp. Také uvnitř se budou cítit lépe, protože dokážou uskutečňovat své sny.


Použitá literatura a poznámky k time managementu

(1) [Peters-Kűhlinger, 2007: 41 - 46]
(2) [Peters-Kűhlinger, 2007: 79]
(3) [Peters-Kűhlinger, 2007: 79 - 80]
(4) [Peters-Kűhlinger, 2007: 79]
(5) O důležitosti věnování se svým pocitům je psáno v kapitole Emoční inteligence.
(6) [Peters-Kűhlinger, 2007: 95]
(7) Sebeprezentace byla popsána v sekci Prezentační schopnosti.
(8) [Peters-Kűhlinger, 2007: 96 - 98]
(9) [Peters-Kűhlinger, 2007: 62 – 65]
(10) DUŠKOVÁ, Ludmila. Asertivní práva. Asertivita.com [online]. [200?] [cit. 2009-06-13]. Dostupný z WWW: <http://www.asertivita.com/default.asp?ids=3&idc=6&idm=1>.
(11) Stress. Encyklopedia Britannica [online]. [200?] [cit. 2009-06-13]. Dostupný z WWW: <http://www.britannica.com/EBchecked/topic/568921/stress>.
(12) [Plamínek, 2008: 124]
(13) [Plamínek, 2008: 124 – 128]
(14) Metod jak zvládat distres je mnoho, např. metoda 8P od Plamínka: [Plamínek, 2008:
140 – 141]
(15) Více o možnostech přivodění si eustresu: [Plamínek, 2008: 160 – 171]
(16) [Niermeyer, 2005: 21 – 22]
(17) [Niermeyer, 2005: 22 – 23]
(18) [Niermeyer, 2005: 23 – 30]
(19) Jak si stanovit cíle je popsáno v kapitole Time management.
(20) [Urban, 2008: 32 – 34]


Seznam použité literatury s kompletními citacemi naleznete zde.