ProjektSoft skillsPředměty na MUKurzy na MULiteratura na MU

 

Emoční inteligence

Komunikační dovednosti

Prezentační dovednosti

Schopnosti spolupráce

Řešení problémů a konfliktů

Inovativní schopnosti

Řídící a vůdčí schopnosti

Time management

Schopnosti sebeřízení

 

Schopnost řešit problémy a konflikty


Problém je sporná, nerozřešená otázka nebo nesnadný úkol. (1) K řešení problémů vedou následující kroky: definování problému, analýza problému, produkce různých alternativ problému, hodnocení a výběr té nejvhodnější alternativy, implementace rozhodnutí a sledování a hodnocení. (2)

Je tedy potřeba vidět problémy v souvislostech, rozpoznat jejich příčiny, určit řešení a ověřit si, zda řešení bylo správné.


Analytické myšlení


Analytické myšlení výrazně napomáhá ke schopnosti řešit problém a je často vyžadováno zaměstnavateli. (3)

Analytické myšlení je proces uvažování, v němž se jeden úsudek odvozuje z druhého, a konečným výsledkem jsou správné závěry. Toto logické myšlení probírá informace, vybírá z nich to závažné, prokazuje a prověřuje souvztažnosti. (4) Lidé, kteří dobře ovládají analytické myšlení, dokážou rychle postihnout situaci a adekvátně na ni zareagovat.

Pro správné posouzení situace je potřeba zjistit všechna podstatná fakta, dedukovat přímo z faktů, srovnávat věci srovnatelné na stejném základě, souvislosti mezi úsudky a fakty hledat jen na základě ověřitelných a relevantních zkušeností a informací, prověřit všechny možné závěry vyplývající z dostupných faktů a na závěr předložit důkaz, že výsledný závěr je logický. (5)

Lidé jsou ochotni přijímat domněnky bez prověřování, pokud jsou v souladu s jejich představami, proto je vždy potřeba své teze prověřit. (6) Také je dobré dát si pozor na nejrůznější klamné argumenty, které vedou k chybným úsudkům. Takovými klamnými argumenty mohou být paušální tvrzení (dostatečně dlouho opakované lživé tvrzení je považováno za pravdu), myšlení v klišé (používání zjednodušených frází jako argumentů), zkreslování skutečnosti (neschopnost se podívat na věc z více úhlů pohledu) atp.(7)


Zvládání konfliktů, pochvala a kritika


Konflikty většina lidí nemá ráda, jelikož v nich probouzí archaické emoce, jako jsou hněv, zoufalství, sklíčenost atp.

Přetrvávající konflikty se řeší mnohonásobně hůře, než konflikty nové. Proto je dobré ke každému novému konfliktu přistupovat aktivně a snažit si vše s partnerem vyjasnit.(8)

Při řešení konfliktu je dobré se snažit vcítit do svého partnera, vyjasnit si, o co věcně jde, rozlišovat mezi podnětem ke konfliktu a jeho příčinnou, vyhnout se nátlaku a donucování, mluvit o sobě v 1. osobě jednotného čísla a snažit se najít řešení. Při přetrvávajícím konfliktu je vhodné vyhledat pomoc třetí osoby. (9)

Pochvala je mocným nástrojem při řešení konfliktů mezi lidmi. Je ale potřeba dodržet některé zásady. Předně chválit by se mělo pouze, pokud to člověk myslí upřímně, jinak to dotyčný „chválený“ pozná
a problémy se mohou ještě zhoršit. Pochvala se nemá ani přehánět, člověk by měl chválit tak, jak to cítí. Neměla by se udělovat pravidelně a očekávaně, poté ztrácí svůj účinek. Je možné ji také užívat k povzbuzení, pokud je vyjádřena před ostatními lidmi, může chválenou osobu velmi namotivovat. (10)

Opakem pochvaly je kritika, která se používá, pokud nadřízený není spokojen s prací svého podřízeného. Kritika by neměla převažovat nad pochvalou. Pokud má zaměstnanec dlouhodobě špatné výsledky, je třeba zvolit jiné možnosti než kritiku. Při kritizování je potřeba vyvarovat se kritizování osobnosti člověka, být taktní, kritizovat, když se problém objeví, neponižovat kritizovaného a nesvádět vinu na kolektiv, pokud za problém může pouze jednotlivec. (11)

Často se doporučuje používat metodu sendviče, tedy pochvala – kritika – pochvala. Tepper to ovšem zpochybňuje, dle něj tato metoda nefunguje, jelikož člověk vždy slyší pouze špatnou část zprávy
a pochvala v něm může vyvolat zmatek. (12) Tento bod je tedy na zvážení konkrétního člověka, který má udělovat kritiku. Kritiku je vhodné provést v soukromí, bez dalších svědků.


Proč je schopnost řešit problémy a konflikty potřebná pro studenty?


S problémy a konflikty se student setkává téměř denně již během studia, proto je dobré, aby se je naučit řešit konstruktivně tak, aby jemu i jeho okolí přinášely co nejméně starostí. Tato schopnost je velmi ceněná v jakémkoliv zaměstnání.

 

Použitá literatura a poznámky ke schopnostem řešit problémy a konflikty

(1) [Petráčková, 2000: 620]
(2) [Šuleř, 2003: 61 – 66]
(3) [Peters-Kűhlinger, 2007]
(4) [Šuleř, 2003: 56]
(5) [Šuleř, 2003: 57]
(6) Prověřovací otázky přináší například Šuleř: [Šuleř, 2003: 57]
(7) [Šuleř, 2003: 58]
(8) Partnerem je myšlen druhý člověk v konfliktu, ten který zastává opačné stanovisko než člověk první.
(9) [Peters-Kűhlinger, 2007: 89 - 93]
(10) [Tepper, 1996: 75 – 76]
(11) [Tepper, 1996: 77 – 79]
(12) [Tepper, 1996: 77 – 79]


Seznam použité literatury s kompletními citacemi naleznete zde.